Domácích meteorologické stanice předpovídají počasí pomocí barometrického čidla, které zaznamenává změny tlaku vzduchu v dané oblasti. V jiné tlakové úrovni se pohybuje tlak např. v Praze a v jiné na Sněžce. Při stejném absolutním tlaku bude v jedné oblasti pěkně a v druhé bude naopak pršet. Z důvodu sjednocení tlaku pro různou nadmořskou výšku se proto používá atmosferický tlak přepočtený na hladinu moře – tlak relativní. Díky tomuto zjednodušení se mohou sledovat změny počasí globálně. Pokud mají meteorologické stanice možnost ručního seřízení nadmořské výšky, můžeme téměř ihned po vložení baterií do stanice a jednoduchém nastavení sledovat aktuální vývoj počasí. Pokud stanice tuto funkci nemají, musí nejprve do své paměti načerpat dostatek údajů o změně tlaku směrem dolů i nahoru tak, aby byl určen maximální rozsah, v jakém tlakovém pásmu bude počasí předpovídat. Pokud je stálé počasí, může tento proces trvat i několik dní. Hodnota naměřeného tlaku u meteorologických stanic nebývá tak důležitá, jako je jeho změna, případně rychlost této změny. Při pomalém vzestupu se můžeme těšit na dlouhodobější pěkné počasí, naopak po prudkém poklesu může přijít bouřka. Vzhledem k faktu, že jde o předpověď, počasí, které zobrazuje animace na přístrojích , nemusí nutně korespondovat se situací za oknem. Nejnovější modely digitálních stanic a teploměrů ukazují kromě naprosto přesného rádiem řízeného času a data také tlakovou tendenci vzduchu, měsíční fázi, často jsou vybaveny vzdálenými senzory na měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu s dosahem až 75 metrů v otevřeném prostoru.