

Barevná digitální XL meteostanice s USB nabíjením TE81XL


Domácí meteostanice 35.010.683


Domácí meteostanice 35.010.684

Rádiem řízená meteorologická stanice JVD RB672.2

Rádiem řízená meteorologická stanice JVD RB672.1


Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010061


Rádiem řízená meteostanice C02.2585.70


Rádiem řízená meteostanice C02.2585.90


Solight bezdrátový senzor k meteostanici TE81, TE86, TE90 TE8S

Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010110

Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.1037

Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010236

Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010109

Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010107

Barometr 136 mm na zavěšení 29.010025
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, mezi jinými především počasí. Výsledkem poznatků meteorologie je možnost se 70–80% přesností předpovědět počasí na příštích několik dní. Předpověď počasí je nezbytná v mnoha odvětvích lidské činnosti. Od plánování aktivit ve volném čase, až po dopravu, zemědělství apod. O vývoj a předpověď počasí se lidé zajímali již od pradávna. První funkční hygrometr sestavil kolem roku 1500 n.l. Leonardo da Vinci. Klasická konstrukce jeho vlhkoměru byla založena na hygroskopických vlastnostech lidských vlasů, které mění svou délku v závislosti na vlhkosti. Změna délky vlasů byla pak přes pákový převod zobrazována ručičkou přístroje. O sto let později pak Galileo Galilei spolu se svými žáky konstruoval první kapalinové teploměry. První barometr byl sestrojen v roce 1644 Janem Evangelistou Torricellim. Byla to skleněná trubice se rtutí, pracující na vzájemném vyrovnávaní tlaků, podobně jako spojené nádoby. V současné době se pro předpověď počasí v globálním měřítku používá družicová meteorologie, která sleduje velká území, studuje jednotlivé vrstvy atmosféry a proudění vzduchu v těchto vrstvách.