Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010235
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010240
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.1037
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010236
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.0100011
Barometr 136 mm na zavěšení 29.010025
Barometr E06P.3977.52
Barometr E06P.3977.50
Barometr 29.010026
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.0100201
Vlhkoměr JVD BA4/PRH
Vlhkoměr JVD BA4/ORH
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010232
Barometr s teploměrem 20.011265
Barometr s teploměrem a vlhkoměrem 20.010233
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, mezi jinými především počasí. Výsledkem poznatků meteorologie je možnost se 70–80% přesností předpovědět počasí na příštích několik dní. Předpověď počasí je nezbytná v mnoha odvětvích lidské činnosti. Od plánování aktivit ve volném čase, až po dopravu, zemědělství apod. O vývoj a předpověď počasí se lidé zajímali již od pradávna. První funkční hygrometr sestavil kolem roku 1500 n.l. Leonardo da Vinci. Klasická konstrukce jeho vlhkoměru byla založena na hygroskopických vlastnostech lidských vlasů, které mění svou délku v závislosti na vlhkosti. Změna délky vlasů byla pak přes pákový převod zobrazována ručičkou přístroje. O sto let později pak Galileo Galilei spolu se svými žáky konstruoval první kapalinové teploměry. První barometr byl sestrojen v roce 1644 Janem Evangelistou Torricellim. Byla to skleněná trubice se rtutí, pracující na vzájemném vyrovnávaní tlaků, podobně jako spojené nádoby. V současné době se pro předpověď počasí v globálním měřítku používá družicová meteorologie, která sleduje velká území, studuje jednotlivé vrstvy atmosféry a proudění vzduchu v těchto vrstvách.